Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Reguluješ, reguluji, regulujeme...

5. 12. 2008 18:28:34
Aneb stanovením velikosti zrcátek kolových traktorů na pomoc chudé Africe vpřed!!

Poslouchal jsem dnes na ČT 24 debatu jakýchsi obskurních jedinců, které jsem odnikud neznal a z jejichž názorů se mi chtělo poněkud zvracet. Divil jsem se, proč do seriózní televize zvou něco takového. Teprve po chvíli jsem si všiml, že jeden z nich je předseda Evropského parlamentu a ostaní též zastávají nějaké podivné funkce v ještě podivnější entitě zvané Evropská unie. Pokud jsem měl do této doby jakékoliv sebemenší pochybnosti, po shlédnutí debaty těchto šílených osob už je nemám ani trochu. Nejenže je naprosto nežádoucí ratifikovat Lisabonskou smlouvu, je i naprosto nežádoucí zůstávat nadále v něčem natolik podivném jako je Evropská unie, kterou reprezentují tito evidentně šílení lidé.

V debatě jsem se dozvěděl, že předseda Evropského parlamentu lituje, že každá členská země musí přijmout Lisabonskou smlouvu zvlášť. Soudruh předseda by považoval za mnohem lepší, kdyby k Lisabonské smlouvě bylo referendum v celé Evropě naráz a dohromady by se též počítaly hlasy pro i proti. No, není se co divit, že? Už nyní máme hypermarkety zavaleny předraženými německými šunty, dotovanou zeleninou bez chuti z Holandska a naši zemědělci raději v tomto netržním direktivním prostředí nechávají pole ležet ladem. Máme, co jsme chtěli, jsme odbytištěm pro věci, které by si ve starých státech EU nekoupil ani bezdomovec. To je samozřejmým a logickým účelem našeho přijetí do EU a jediným dalším důvodem přijímání paskvilů zvaných Lisabonská smlouva.

V debatě jsem se dále dozvěděl, že prohlubující integraci nutně potřebujeme, abychom mohli (množné číslo má asi znamenat: "My, z boží milosti představitel Evropské unie") pomáhat Africe, která na to chudinka čeká. No jasně, jednoznačné stanovení poloměru zakřivení okurek nakládaček, případně stanovení velikosti zrcátek kolových traktorů je conditio sine qua non pomoci hladovějící Africe. Hladovějící Afrika bez směrnice stanovující zakřivení banánů umře hlady. A my prý za to můžeme. Tím, že jsme doposud neratifikovali slavnou smlouvu, zabíjíme tisíce afrických dětí. Nedostanou chudinky do zobáčku ani jeden správně zakřivený banán. Největším zabíječem nevinných afrických holátek je ovšem prezident Klaus, který kromě africké genocidy zavinil i tání alpských ledovců tím, že nevyvěšuje na Pražském hradě vlajku jakési mezinárodní organizace. Já se mu ovšem nedivím, když jsem na ČT 24 viděl tu sbírku trapných eurohujerů, osobností bez charisma, osobností bez jakéhokoliv vlastního názoru kromě eurohujerství, na počest něčeho takového bych nevyvěsil vlajku ani na záchodě.

Na závěr uvedu jen pár citátů známých osobností. Pokud by vám to něco připomínalo, vězte, že se nejedná o podobnost čistě náhodnou:


„V mírové Evropě organizované jako jednotný celek najdou všechny evropské státy své náležité a zasloužené místo.“ (Karl Megerle, který se pod Ribbentropovým vedením zabýval šířením informací, uvádí tuto myšlenku v memorandu Evropská témata, které bylo napsáno pravděpodobně na podzim roku 1941, přetištěno v Lipgens, Walter (ed.): Documents on the History of European Integration, De Gruyter, Berlín a NewYork, 1985, str. 95)

„Jsem přesvědčen o tom, že za padesát let již nebudou lidé uvažovat v intencích zemí“. (Goebbels, Joseph: „Das Europa der Zukunft”, projev pro české novináře, 11. září 1940, přetištěnov Lipgens, Walter (ed.): Documents on the History of European Integration, De Gruyter, Berlín a NewYork, 1985, str. 73

“Nejen nacisté, ale také fašisté a kolaboranti mnoha evropských zemí velmi využívali evropskou ideologii k ospravedlnění své agrese. Nacisté, vichisté, italští fašisté a ostatní strávili řadu válečných let (stejně jako oni a jejich duchovní otci ve 30. letech)– připravováním sofistikovaných programů evropské ekonomické a politické integrace.“ (Laughland, John: The Tainted Source, The Undemocratic Origins of the European Idea, Warner Books, 1997, str. 12)

„Tato nová morálka uvnitř evropské rodiny národů ...musí rovněž předpokládat, či dát vzniknout postojům odrážejícím společné zájmy národů Evropy, co se týče jejich politických a kulturních záležitostí. Společný zájem Evropy musí mít přednost před sobeckými národními zájmy.“ ( Daitz, Werner: Der Weg zur Volkswirtschaft, Grossraumwirtschaft und Grossraumpolitik,Zentralforschunginstitut fuer nationale Wirtschaftsordnung und Grossraumwirtschaft, Dráždany, 1943, přetištěno v Lipgens, str. 113)

Rakouský ministr vnitra z roku 1938 Arthur Seyss-Inquart, který se poté stal protektorem v okupovaném Nizozemsku zformuloval evropskou myšlenku – jako by byla převzata z projevu Jacquese Delorse – následovně: „Myšlenka nové komunity, jež přesahuje koncept národního státu, přemění životní prostor, jenž nám byl dán historií do nového duchovního rozměru. ... Nová Evropa solidarity a spolupráce mezi lidmi, Evropa bez nezaměstnanosti, ekonomických a měnových krizí, Evropa plánování a dělby práce, jež má k dispozici nejmodernější technologie a společně vybudovaný systém obchodu a dopravy pokrývající celý kontinent, bude stát na pevných základech a jakmile budou odstraněny národní ekonomické překážky, bude ji čekat rychle se zvyšující prosperita.“

„Napětí a nedůvěra mezi národy ztratí v Evropě organizované na federálním základě svůj význam. Světový politický vývoj spěje nevyhnutelně k vytváření větších politických a ekonomických jednotek.“ (Megerle Karl: „Positive Themes for Press and Propaganda,” 27. srpna 1941, přetištěno v Lipgens, str. 89)

„...dělba práce do malých a drobných národních ekonomik a systémů komunikace je překonaná. Nechceme již žádné pasy a víza. Všeobecná prosperita Evropy přinese prosperitu a ekonomickou bezpečnost všem svým členům... Již se ukázalo, že sjednocování Evropy představuje nevyhnutelný vývoj v souladu s železnými zákony dějin“. (Megerle Karl: „Positive Themes for Press and Propaganda”, přetištěno v Lipgens, str.95)

„V ekonomii i komunikacích spěje vývoj k vytváření větších celků. Po staletích separatismu a decentralizace přichází znovu doba, kdy si jsou evropské národy vědomy potřeby solidarity.“ (Mussert, Anton Adriaan (vůdce holandských fašistů): „The Dutch State in the New Europe”, srpen 1942, přetištěno v Lipgens, str. 98)

„Zatímco si evropské národy uvědomují stále zřetelněji, že mnohé problémy mezi námi jsou pouhými rodinnými sváry v porovnání s velkými problémy, jež je třeba dnes řešit mezi kontinenty. ...Znamená to pro vás, že jste se již stali členy velké Říše, která je připravena k reorganizaci Evropy, k odstranění překážek, jež oddělují evropské národy, aby pro ně již nadále bylo jednodušší se vzájemně setkávat.“ (Joseph Goebels, Das Europa der Zukunft)

„Jsem toho názoru, jak jsem již navrhoval Führerovi ve své předchozí zprávě, že bychom měli v nejbližším možném termínu, jakmile dosáhneme výrazného vojenského úspěchu, vyhlásit v poměrně konkrétní podobě evropskou konfederaci.“ (Ribbentrop) hovořil o dále o společném osudu evropských národů, o nutnosti zabránit dalšímu vypuknutí války a odstranění bariér mezi národy.

„Celní překážky, které stojí v cestě nárůstu obchodu mezi členy této Konfederace, by měly být rychle odstraněny. ...Podle jednotného plánu bude vybudován vnitroevropský systém komunikací – železnic, dálnic, vodních cest a leteckých cest...“ (Renthe-Fink, von: „Note on the Establishment of a European Confederation”, přetištěno v Lipgens, str. 138)

„Jejich jednota musí být tak pevná, aby již nikdy nemohlo mezi nimi dojít k válce a aby mohly být společně ochráněny vnější evropské zájmy. Zároveň si musejí evropské země zachovat svobodu a nezávislost, aby se mohly vypořádat se svými odlišnými problémy, národními úkoly, a splnit tak radostně a kreativně své konkrétní funkce uvnitř většího společenství. Síla a bezpečnost Evropy nezávisí na nařízeném a nuceném podřízení jedné evropské země zemi druhé, ale na jednotě všech....Evropský problém může být řešen pouze na federálním základě, ke kterému se evropské státy přihlásí svobodně ze své vůle, jež bude vycházet z uznání nutnosti sjednocení suverénních států. Toto společenství lze označit za evropskou konfederaci.“ (Renthe-Fink, von: „Note on the Establishment of a European Confederation”, přetištěno v Lipgens, str.152–3)


A úplně na závěr a pro jisté pobavení ještě názvy několika směrnic produkovaných eurohujerskou legislativou, bez kterých by africké děti zcela jistě pomřely hlady a společná stanoviska k válečným konfliktům ve světě by už vůbec nebylo možné přijímat:

 

Směrnice č. 74/150/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 74/151/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se určitých konstrukčních částí a vlastností kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 74/152/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se maximální konstrukční rychlosti a nákladních plošin kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 74/346/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zpětných zrcátek kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 74/347/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pole výhledu a stěračů čelních skel kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 75/321/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se mechanismu řízení kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 75/322/EHS o potlačení vysokofrekvenčního rušení kolových zemědělských a lesnických traktorů (elektromagnetická kompatibilita)

Směrnice č. 76/432/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se brzdových zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 77/311/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hladiny akustického tlaku kolových zemědělských a lesnických traktorů působícího na řidiče

Směrnice č. 77/536/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochranných konstrukcí chránících při převrácení kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 79/532/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu konstrukční části zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 79/533/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se odtahových úchytů a zpětného chodu kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 79/622/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochranných konstrukcí chránících při převrácení kolových zemědělských a lesnických traktorů (statické zkoušky)

Směrnice č. 80/720/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pracovního prostoru, přístupu k místu řidiče a dveří a oken kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 86/297/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vývodových hřídelů kolových zemědělských a lesnických traktorů a jejich ochrany

Směrnice č. 86/298/EHS o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 86/415/EHS o instalaci, umístění, funkci a označení ovládačů kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 87/402/EHS o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů

Směrnice č. 89/173/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se určitých konstrukčních částí a vlastností kolových zemědělských a lesnických traktorů

In nomine Europatris et eurofillii et Spiritus Eurosancti, euroamen......

 

Autor: Jan Švarc | pátek 5.12.2008 18:28 | karma článku: 28.96 | přečteno: 2315x

Další články blogera

Jan Švarc

Jak to bylo s Fayadem

Se zájmem jsem si přečetl článek advokáta Aleše Rozehnala "Vydat, nebo soudit. ČR v kauze Fajád porušila vlastní zákon i mezinárodní normy." Aleš Rozehnal by měl pravdu, kdyby ovšem nevycházel ze zcela nepravdivých předpokladů.

25.3.2016 v 19:15 | Karma článku: 31.42 | Přečteno: 3568 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ivan Seiboth

O čem sním, když náhodou spím - II

Zdál se mi sen, v něm jsem viděl novou knihu AB "O čem sním, když náhodou spím - II ". Nevím proč, ale v tu chvíli se paralelně k mému snu začal zobrazovat další.

22.10.2017 v 22:10 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Jaroslav Vondráček

Kam bude směřovat ČR po parlamentních volbách?

Den po volbách do Poslanecké sněmovny spekulují jak občané, tak politologové a novináři, jak bude vypadat budoucí vláda a především se řeší otázka, kdo bude ochoten jít do vládní koalice s hnutím ANO.

22.10.2017 v 21:44 | Karma článku: 4.90 | Přečteno: 146 |

Pavel Starý

Největší problém ANO? Babiš

ANO s velkým náskokem vyhrálo volby do poslanecké sněmovny. Nicméně chleba se začne lámat až po volbách, kdy se vyjednává vládní koalice. Největší překážkou na cestě k úspěchu přitom paradoxně může být sám předseda hnutí.

22.10.2017 v 20:58 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 453 | Diskuse

Iva Apanasenková

"Bla bla bla bla bla…. Tak tohle se líbilo 1,5 milionu voličů..." říká Asperger

„Budu říkat Andrejovo víťazstvo místo Pyrrhovo,“ konstatuje Tobiáš u politických debat a vyjádřeních po volbách. Babiš prý tolik nevyhrál, jak si myslí. Nikdo se s ním nechce kamarádit. I dítě to vidí a nechápe.

22.10.2017 v 20:58 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 600 | Diskuse

Karel Šindelář

Prohrály ideály, zvítězil marketing

Kdo zvítězil a kdo byl poražen ve víkendových volbách? Zjednodušeně řečeno, prohrály ideály. A s tím do značné míry i politika jako taková. Naopak zvítězil marketing podpořený racionální ignorací voličů. A neurčitým vzdorem.

22.10.2017 v 19:22 | Karma článku: 14.04 | Přečteno: 543 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.