Hledáme kandidáta na pozici special cleaning manager (uklízečka). Požadavky: vysokoškolské vzdělání, nejméně pětiletá praxe v oboru, angličtina slovem a písmem, znalost práce na PC (word, excel). Nabízíme: Práci v mladém perspekti
Když jsem před více než rokem pro tento blog psal článek Každý blb bakalářem, netušil jsem jak rychlý to vezme spád. K napsání tehdejšího článku mě přivedly stupidní předvolební plakáty s obrázkem smějící se slečny a s ještě stupidnějším nápisem "Vzdělání pro všechny". Nikdo nechápal, že s objektivně daným faktem rozložení výše IQ v populaci neudělá nic, i kdyby se rozkrájel. Jestliže vysokou školu s normálně nastavenými požadavky na studenta je schopno poctivě vystudovat maximálně x % populace, jestliže posedlost tituly nařizuje, aby VŠ vzdělání měl kdejaký obchodní cestující (pardon, key account manager), prodejce pojištění a brzo snad i uklízečka, jestliže standardní vysoké školy se standardními nároky nejsou (logicky) schopny vyprodukovat požadovaný počet otitulovaných modrokošilatých blbů, musí nastat, to co nastalo. Poptávka, která nejde uspokojit tradiční formou kvalitního vzdělání, bude uspokojována jinak. Existuje-li poptávka, automaticky dojde k tomu, že vznikne nabídka. Trh to zařídí.
Šéfka akreditační komise, bijící se v prsa a slibující, jak s plzeňskými právy zamete, má na celkové devalvaci vzdělání rozhodující podíl. Ano, Plzeň pravděpodobně plnila poptávku těch, kteří nebyli schopni daný obor vystudovat normálním způsobem na některé z ostatních universit. Do Plzně houfně přestupovali studenti ostatních právnických fakult, kteří nebyli schopni splnit požadavky na absolvování vyšších ročníků. V Plzni se dostudovat dalo..... Nicméně akreditační komise hlavně rozdávala akreditace desítkám soukromých škol, které plnily požadavky společnosti na zvýšení počtu otitulovaných hlav. Bez ohledu na jejich schopnosti. Přesně a natvrdo to označil děkan Farmaceutické fakulty UK (na otázky serveru aktuálně.cz):
1. Je "plzeňská" kauza manažerským selháním, anebo chybou celého vš systému? Je chybou osobních selhání i chybou systému. VŠ učitel by měl být na vysoké morální úrovni a pak by se nemohl chovat tak, jak se chovali pánové v Plzni. Je to nemorální, neetické, velmi neslušné a poškozující všechny poctivé vysokoškolské učitele. Na druhou stranu, viníkem je i ten, kdo razil a razí tezi - "Potřebujeme více vysokoškolsky vzdělaných lidí". Naplnění tohoto požadavku nelze splnit jinak, než jak se to dělo v Plzni na právnické fakultě. V populaci přeci existuje jen omezené množství lidí schopných vystudovat KVALITNÍ vysokou školu. Má-li toto vzdělání mít 30-35 % lidí, pak to nejde jinak než v Plzni
2. Jedná se o ojedinělý exces nebo o špičku ledovce, skrývající činnost "mafie"? Někde mafie, někde asi ne. Jak ale může prosperovat 80 vysokých škol, které u nás jsou? Jak asi probíhá výuka na těch školách, kde je běžné, že studenti jsou zaměstnáni (během pregraduálního studia prezenční formy), často na plný úvazek? Není tady "zaděláno" na řadu dalších "Plzní"? Jaká může být úroveň takových absolventů?
3. Jak obdobným věcem předcházet na úrovni státu? Zamezením vzniku dalších VŠ - máme jich asi dost. Spíše jejich počet redukovat, a to radikálně. Takto ušetřené finanční prostředky přidělit kvalitním VŠ. Kvalita je poměrně snadno a většinou i objektivně zjistitelná. Důslednou prací akreditační komise - nalézt odvahu neudělovat akreditace. Řídit se důsledně výsledky vědecké činnosti na dané fakultě či VŠ. Akreditační komisi důsledně depolitizovat. Je-li jmenována ministrem dosazeným politickou stranou, pak se může stát nástrojem dané politické strany. Neříkám, že tomu tak je v současnosti!!!
Co s tím? Především omezit poptávku. Dnešní debata nad úrovní vzdělání u nás snad podnítí majitele firem (ale i stát zaměstnávající úředníky) k přemýšlení, zda je nutné, aby na kdejaké podřadné pozici trůnil blb bez znalosti pravopisu, ale zato s bakalářským titulem z nějaké pofiderní školy. Že možná bude lepší, vybírat lidi podle jejich skutečných schopností. A pouze důležité pozice nechat vyhrazeny pro ty se skutečně kvalitním vysokoškolským vzděláním, které na té které pozici využijí. Akreditační komise musí najít odvahu různým podivným školám akreditace sbírat a nové udělovat pouze vyjímečně při zachování požadavků na vysokou kvalitu. A pedagogové? Ti kvalitní, kteří učí na kvalitních universitách, si musí uvědomit, že vedlejší pracovní poměr na jakési škole, využívající ukrajinské akreditace, jim možná trochu namastí kapsu, ale na vážnosti nepřidá. A také je nutné změnit urychleně způsob financování veřejných vysokých škol, aby nebyly nuceny přijímat obrovské počty studentů, aniž jsou schopny jim v takovém množství poskytnout kvalitní výuku.
Je skutečně načase pokusit se vrátit vysokoškolskému vzdělání jeho vážnost.
(autor je student 4. ročníku a člen Akademického senátu PF UK)
